Vydejte se na procházku „Po stopách Kováňské lokálky“
Cestujete rádi vlakem? Kocháte se rádi krajinou ubíhající za okny? Vlaky stále patří k jednomu z nejromantičtějších způsobů dopravy. Česká Republika má být na co pyšná, má jednu z nejhustších železničních sítí světa. Věděli jste však, že kolejí bývalo na našem území mnohem více? Mnoho tratí již dávno zaniklo, přesto se dá v krajině spatřit mnoho památek na kdysi čilý provoz. Jednou z dávno zrušených, přesto stále patrných tratí, je i Kováňská lokálka.
Trať vznikla původně jako vlečka z Chotětova do cukrovaru v Dolním Cetně a to již v roce 1881. O 15 let později ji odkoupila společnost Česká severní dráha a rok na to byly koleje prodlouženy přes Kováň, Skalsko a Vrátno do Mšena.
V roce 1905 byla ze Skalska vystavěna dodnes fungující odbočka tratě do Mladé Boleslavi. V roce 1958 byl zrušen cukrovar v Dolním Cetně a tím začala skomírat i doprava na trati. 31. května 1970 vyjel na trať poslední osobní vlak, nedlouho poté i nákladní a v roce 1974 byla trať kvůli špatnému stavu zrušena. Ještě počátkem nového milénia však úsek ze Skalska do Podkováně sloužil k odstavování autovozů.
Naši procházku začneme ve stanici Chotětov. Na jeho severním zhlaví, hned vedle zemědělského družstva, můžeme spatřit výhybku a několik kolejí do nikam. Toto je jeden z pozůstatků právě trati do Skalska. Za nádražím se trať stáčela doprava a mířila severozápadně mezi poli.
Dnes už zde zbyla pouze mez. Po necelých 500 metrech trať křižovala silnici z Chotětova do Jizerního Vtelna, kde jsou dodnes, i po 45 letech, vidět v asfaltu koleje. Trať se poté stočila mírně vpravo a na chvíli nám veškeré památky sejdou z očí, protože přes původní těleso trati bylo vystavěno letiště. Přibližně kilometr tedy půjdeme pouze polem až dorazíme k silnici. V její ose vjížděla trať do stanice Bezno. Bohužel z nádražní budovy se zachovaly už jen základy v okolním asfaltovém placu.
Drážní budova se změnila v obytný dům
Hned vedle nádraží křižovala trať státní silnici 16. Pozůstatky přejezdu bychom zde hledali měrně, silnice kvůli silnému provozu prošla již několikrát rekonstrukcí. Při jejím přecházení buďte velice opatrní, provoz zde je opravdu silný, zvláště pak nyní, v době řepné kampaně.
Trať dále vedla podél polní silnice k bývalému zemědělskému družstvu Hájek, odkud pokračovala stále podél silnice k obci Velké Horky. Těleso dráhy je celou dobu zřetelné po pravé straně, povšimněte si například stromů vzdálených od cesty. Po chvíli dorazíte k vodojemu a cesta se u něj bude stáčet okolo zděného domku s oplocenou zahradou. Tento domek kdysi sloužil dráze jako nádražní budova stanice Strenice. Ta dnes slouží jako obyčejný obytný dům.
Trať se dále stáčela doprava k silnici směrem ke Strenicím, ale tuto hned křižovala v lehkém esíčku a začala klesat dolů směrem k Dolnímu Cetnu. Přímo v trase původní železnice vede stezka sjízdná i na kole, v zahrádkářské kolonii si pak můžeme povšimnout, že některé schody nebo ploty jsou tvořeny ze starých pražců. Na konci klesání se nachází závora, u níž si můžeme z tratě na chvíli odskočit.
Pokud se totiž vydáme směrem doleva do kopce, dorazíme po pár stech metrech k zámku Niměřice a hlavně k němu přidružené daňčí oboře. Nyní se buď můžete vrátit zpět do místa, kde jsme trať opustili a nebo můžeme od obory sejít přes serpentiny hlavní silnice Bezno-Dolní Cetno-Katusice.
Bude tady i expozice
V takovém zvláštním esíčku nad opěrnou zdí se zeleným zábradlím se nacházel železniční přejezd. Trať z něj vedla vlevo směrem ke stanici Dolní Cetno. Před plochou nádraží se však nachází zbytek ocelového železničního mostu i s několika pražci. Přechod přes něj bych nedoporučoval, vlevo se však dá velice pohodlně obejít.
Jakmile se vrátíte zpět na pomalu rošiřující se drážní těleso, povšimněte si po pravé ruce za plotem samostatně stojící bílé zděné budovy s jakoby věžičkou. Toto je bývalá výtopna, což dokazuje i průčelí domu. To je sice značně přestavěné, ale stále na něm lze spatřit obrys obrovských vjezdových vrat. Po chvíli dorazíme i do samotné železniční stanice Dolní Cetno.
Na poměry lokálni trati poměrně mohutná budova právě prochází rekonstrukcí. Údajně je zde do budoucna počítáno s expozicí věnující se historii tratě. Před budovou již stojí několik železničních artefaktů, z nichž nejpatrnější je starý nákladní vůz nebo vodní pumpa. Též na bývalém přejezdu za stanicí doposud stojí výstražný kříž upozorňující na přejezd, koleje už bychom zde však hledali marně.
Za nádražím se trať ztrácí v lesním porostu nejprve levým a poté pravým obloukem. Těleso dráhy ale kopíruje lesní cesta, po níž se dá pokračovat.
Trať vedla údolím Strenického potoka až do Podkováně a téměř žádné pozůstatky kromě zářezu ve skalách v tomto úseku nenajdeme. Velice hezky zrekonstruovaným pozůstatkem trati je však místní nádraží v Podkováni včetně dřevěného nákladiště. Toto je však opět v soukromém vlastnictví a oplocené, přesto by se v trase trati mělo dát projít až k bývalému železničnímu přejezdu, u nějž dnes stojí nová budova čističky odpadních vod.
Za přejezdem pokračovala trať podél potoka. Za potokem se pak nachází pivovar Podkováň. Za normálních podmínek bych vám doporučil jeho prohlídku, nyní v době pandemie je však uzavřený. U hráze rybníka se nachází pramen vody, kterou využívá právě i výše zmíněný pivovar. Nedaleko pramene též ještě nedávno končily koleje sloužící pro odstavování patrových vozů pro převoz aut a tudíž jsou v terénu patrné stopy po pražcích. Lesní cestou přímo v ose kolejí dojdete až do Podskalska.
Malá parní železnice
V Podskalsku doposud stojí nádražní budova. Jednopodlažní budovu po levé ruce nejde přehlédnout. I ta je však dnes již přestavěná na soukromý obytný dům. Jak přibývá v zemi zapomenutých pražců, tak se též blížíme ke konci své cesty. Už jen několik set metrů trati v otevřeném terénu s mnoha tlejícími pražci nás směruje do dnešní stanice Skalsko.
K nedávno rekonstruované lokální trati Mladá Boleslav-Mšeno-Mělník se lokálka připojovala táhlým pravým obloukem, v němž dodnes leží několik desítek metrů zrezlých kolejí. Ve stanici Skalsko naše procházka končí a můžeme se vydat na zpáteční cestu vlakem – nejprve do stanice Mladá Boleslav, hlavní nádraží a zde přestoupit na vlak zpět do Chotětova.
Pro fanoušky modelové železnice a děti se však v obci Skalsko nachází ještě jedna zajímavost. Jeden z místních fanoušků si na své zahradě vytvořil malou parní železnici. Na dvou okruzích vás může svézt modelovým vláčkem taženým parní lokomotivou vlastní výroby. Navštívit se dá po telefonické domluvě s majitelem.
Nádraží Chotětov
Chotětov
Pingback: Nový rok, nový projekt. Podpoříte nás? – Středočeský Magazín