Děti bakovské základní školy vydávají vlastní učební slovník angličtiny. Do učení slovíček vnáší logiku a řád
Bakovská základní škola přichází s další novinkou. Po velmi úspěšném projektu Bakovská on-line škola, který během covidu zajistil ještě lepší výuku, tady žáci pod vedením učitele jazyků Vojtěcha Dvořáka vypracovali vlastní učební slovník anglického jazyka.
Jak můžeme učebnici představit?
Učitel angličtiny Vojtěch Dvořák (VD): Napadlo mne udělat moderní výukovou pomůcku pro výuku angličtiny, kterou se dlouhodobě zabývám. A napadlo mne udělat to prostřednictvím školního projektu, zapojit do vývoje děti v rámci hodin angličtiny, které na základní škole vedu.
Školní projekt dostal podporu pana ředitele, a tak jsme začali s žáky 7. tříd pracovat na inovativním slovníku, který ještě na trhu není. Zjednodušeně: Slovník je založen na asociacích, na tom, že se učíte slovíčka tak, aby měla logiku, vždy 2 až 5 slov, které spolu nějak věcně souvisí. Třeba když se člověk učí bag – taška, tak se ihned k tomu naučí peněženku (wallet), klíče (keys), mobilní telefon (mobile phone) a tak dále. Prostě vše, co má v tašce. Veškerá související slovíčka si pak žák snadno vybaví jako obraz. „Zvuk“ slovíček, která se takto učil, mu zůstanou v paměti jako jeden nedílný celek. Z něj si pak snadno vzpomene na slovíčko, které zrovna potřebuje.
Děti se v přípravné fázi projektu takto nejprve učily, jak se správně slovíčka učit, poté je rozčlenily do větších celků a do nakonec každý dostal jedno téma, které zpracoval až do finále. Nyní jsme před fází vydání, učebnice získala profesionální grafiku a do poloviny června by to mělo být venku. Důležitými spolupracovníky na projektu jsou také mí kolegové – lektoři jazyků bakovské základní školy, kteří pomohli s celkovou revizí, obsahovou stránkou a korekturami.
Ředitel ZŠ Bakov nad Jizerou Libor Doležal (LD): Když jsem ve škole začal působit, snažil jsem se navnímat dění: Jedním z palčivých problémů se ukázala úroveň výstupů cizojazyčného vzdělávání. Nenaplňovali jsme, jednoduše řečeno, očekávání. Začali jsme tedy hledat příčiny této skutečnosti.
Zjistili jsme, že se dítě osm let něco učí a úroveň není taková, jaká by měla být. Řekli jsme si tedy „Pojďme to změnit,“ a začali jsme se scházet s jednotlivým kolegy. Pak jsme svolávali širší diskusní debaty a z toho vyplynula jedna z výzev a to, že potřebujeme lepší učebnici, respektive materiál, podle kterého by se děti mohly učit. Pak přišel kolega Dvořák, který řekl, že má nápad a dokázal motivovat děti pro spolupráci.
Rozšířil průřez toho záběru o to, že v knize budou ilustrace dětí z ostatních tříd. Byli jsme svědky úžasné synergie. Pan Dvořák dá věci také vizuální tvář a grafika je mimochodem, tak jak jsem ji mohl spatřit v přípravě, velmi atraktivní, sexy a současná.
Naším počinem navazujeme na odkaz slavné paní učitelky Lidmily Žofkové, která zde učila ve třicátých a čtyřicátých letech, a která, když neměla kde brát, tak si moderní učebnici rovněž vytvořila. Je velmi nezvyklé, když má učitel tolik energie, aby, když má tu potřebu, aby šel a něco si vytvořil.
Učebnice samozřejmě nenahradí učitele: pokud přijde vyhořelý učitel se sebelepší učebnicí v podpaží, tak to zas tolik nevyřeší, ale je to důležitý střípek, nebo spíše střep celku, na konci kterého, doufáme ve zlepšení. Doufáme, že tak budeme důvěryhodným partnerem i pro rodiče našich žáků.
Plánujete něco podobného i pro další předměty?
(LD): V tuto chvíli neplánujeme, u angličtiny to byl nejzřetelnější motiv nebo podnět, v ostatních předmětech si myslím, že materiály jsou na trhu k dispozici, jsou vyhovující a je na výběr. U angličtiny jsme se shodli, že trh nám nenabízí to, s čím bychom rádi pracovali.
(VD): Je to podpořené obrovskou zkušeností, že se do dětí doslova „cpou“ jednojazyčné učebnice, které jsou zjednodušeně řečeno dobré, když je člověk v Anglii, ale pro naše podmínky jsou nevhodné metodicky i obsahově. V učebnicích se neobjevují téměř žádná důležitá témata do života: žáci si neumí poradit v základních situacích, třeba když mají něco reklamovat, požádat o slevu nebo poradit cizinci s orientací ve městě. Obsahově je to skutečná katastrofa, v učebnicích se nedá najít téměř nic, co by vedlo ke skutečnému komunikačnímu výsledku s možností rychlého opakování. Žáci jsou místo toho zahlceni vyplňovacími cvičeními, rádoby atraktivními komiksy, texty o zvířátkách a tak podobně. Toto platí i pro další jazyky.
Jak obsáhlá kniha bude?
(LD): Bude to 64-stránková publikace. Cílíme na to, aby žák i rodič, který nemusí být znalý jazyka, měl jednoduchou, přehlednou a efektivní učebnici základních životních situací a slovíček. Žák se může doma k čemukoli snadno vracet a vše úspěšně rozvíjet.
A co výslovnost? Jak budou děti vědět, jak slovíčka správně vyslovit?
(VD): Ano, i na to jsme mysleli, a i zde budeme inovativní. Místo textový přepisů slov, který rovněž žákům moc neřekne, bude učebnice kompletně ozvučena nejnovější technologií umělé inteligence – stačí kliknout na QR kód na každé stránce a slovník vám přemluví veškerý obsah v originálním akcentu britské angličtiny.
Bude učebnice i pro širší veřejnost, nebo jen pro vaši školu?
(LD): V tuto chvíli pracujeme s tím, že náklad pokryje potřebu naší školy, nejsme obchodní společnost. Ale tím, že je to naprostá prvotina, tak uvidíme, co to způsobí. Umím si představit, že pokud by v tom viděli smysl na jiných školách, tak by byla velká škola, aby učebnici nemohl mít. Pokud máme učebnici, která může žáka posunout, jistě najdeme cestu, jak mu ji dát.
Kolegu Dvořáka jsem na začátku aktuálního školního roku přemluvil ke spolupráci při výuce cizích jazyků. Přišel k nám z komerční sféry. Na mé otázky hledající možnosti, cesty pro zlepšení cizojazyčných výstupů reagoval nekompromisně… „Heleďte, takhle tady ty děti budete jazyk učit 80 let a my na to máme jen 8.“ Velmi jednoduše mi vysvětlil, že jsou tady překážky, které když nezměníme, tak nás budou limitovat natolik, že naše vzdělávací cíle nikdy nenaplníme.
(VD): Dodávám, že kniha bude vydána v systému ISBN, takže bude k dispozici i ve všech hlavních knihovnách po celé republice.
