Slavný muzikál očaroval Kongresové centrum: Fantom s hudbou v srdci a neotřelé volby režiséra
Do Kongresového centra dorazil vzácný host – Fantom opery. Ve středu 19. března proběhla slavnostní premiéra plná známých osobností a ve čtvrtek 20. března jsme se byli podívat my. Jak to dopadlo?
VIDEO: Vynikající kuřecí prsa na medu i hořčici si zamilujete
Netradiční scénografie
Na úvod bych chtěla říct, že muzikál The Phantom of The Opera už jsem v minulosti viděla hned v několika uvedeních, nesčetněkrát českou verzi v GOJA Music Hall, jednou přímo v Londýně a jednou v italském Terstu (rovněž se jednalo o tour a hlavní role hráli anglicky mluvící a zpívající umělci). Mám tedy s čím srovnávat a také by se dalo říct, že už mám od tohoto titulu svá očekávání, i když je pravda, že každá verze byla něčím specifická.
Tour, které v březnu dorazilo do Prahy a předtím mělo premiéru v Sofii v Bulharsku, mě v lecčem překvapilo. Scéna (Andrew Riley) byla elegantní a přepychová, jak se sluší a patří, ovšem tím, že se jedná o produkci, která vystřídá více lokací, je vlastně v jistých ohledech skromná, respektive si musela poradit s »málem«. Kongresové centrum se pyšní nejen velkým hledištěm s pohodlnými sedačkami, ale i velkým jevištěm, které zůstalo z části nevyužito. Z mého místa bylo vidět dobře, ale obávám se, že z předních řad v levé části hlediště asi kulisy trochu bránily ve výhledu. Vzhledem k úspornosti scény také došlo k přesunutí některých obrazů do jiných lokalit, recyklované byly několikrát schody (vedoucí do Fantomovy skrýše, později i na střechu), navíc i střecha divadla se objevila v momentě, kdy zaznívá písnička Wishing You Were Somehow Here Again, obvykle situována na hřbitově.
Přiznám se, že i některá další režijní rozhodnutí Stephena Barlowa jsem také nepochopila, určité známé aspekty byly dokonce vynechané. Na druhou stranu mě zaujalo, jakým způsobem byla pozměněna vizuální stránka čísla The Music of the Night, kde v této verzi Fantom hodně pracuje s papíry se svou hudbou. Dokonce listy ukazuje Christine, která je studuje. Ke stejným archům se Fantom vrací i v samém závěru, což nám dává najevo, že hudba je pro něj skutečně na prvním místě, což je velmi hezký motiv.
Perfektní symbióza
Tento dojem svým hereckým výkonem podpořil i Nadim Naaman, který Fantoma vykreslil jako muže, který je zoufalý ze své samoty, ale zároveň nedokáže být blízko lidí. Používal trhané pohyby rukou, typické pro někoho se sociální fobií či psychickými problémy. I díky tomu bylo finále muzikálu skutečně silné na emoce a u mě došlo i na slzy. Velmi půvabná byla i Christine v podání Bridget Costello, v reálu nádherná brunetka, zde netradičně s blonďatou parukou. Zpěvem mi chvílemi připomněla i původní představitelku Christine – Sarah Brightman. Hlavní trojici doplnil zaskakující Daniel Jagusz-Holley coby vikomt Raoul, který dobře pracoval s hlasem i s gesty, díky čemuž působil již v první scéně velmi věrohodně v roli starého kmeta, stejně tak ale stihl rychle i omládnout. Ke Christine se chová láskyplně, Fantomovi ale není zrovna vyrovnaným sokem. Při konfrontaci raději volí útěk.
Velmi tajemně působila Madame Giry, kterou hrála Valerie Cutko, dopomohla k tomu i její zvláštní dikce. Klasicky komická dvojice jsou Carlotta Lara Martins a Piangi Joseph Claus. Meg Giry neboli Anna Mullan působila nenápadně, ovšem jako správná kamarádka, která Christine její úspěch přeje z celého srdce.
Šerif, Hodges z Kriminálky, vrah s vrtačkou i Gargamel v jednom: Co nám prozradil herec Petr Meissel
Celý cast předvedl špičkové pěvecké výkony, stejně tak orchestr můžu jedině pochválit. Nádherná hudba Andrewa Lloyda Webbera zde perfektně vynikla. Atmosféru podtrhly také nádherné kostýmy (opět Andrew Riley), k nimž nemám žádnou výtku. Zaujal mě kostým Christine z maškárního plesu – bílý s andělskými křídly. Stejný model, pokud jsem si všimla správně, si pak Christine oblékla i na děkovačku.
Audiovizuálně je to tak skutečná symbióza, která divákům zajistí krásný kulturní zážitek. A neměla bych zapomínat ani na propracované trikové efekty včetně slavného pádu lustru, ani o to zde nepřijdete. Myslím si, že ideální je v mnoha ohledech Fantom v Kongresovém centru pro zamilované páry. Pánové pak můžou zkusit tvrdit, že operu i balet už mají díky tomu za sebou, protože určité prvky z těchto odvětví slavný muzikál obsahuje. Přesto je dostatečně akční a dějový. Bát se rozhodně nemusí ani milovníci divadla, kteří dokonale nevládnou anglickým jazykem. Když jsem na začátku zmiňovala onen nevyužitý prostor na jevišti, tak nutno dodat, že vlastně využit je, i když ne kulisami – z obou stran nám scénu totiž objímají dvě obrazovky, na nichž jsou k dispozici české titulky. Občas jsem k nim pohledem zabrousila, a tak můžu potvrdit, že smyslem ději odpovídaly a daly se také velmi dobře přečíst. Snad jen párkrát jsem zaznamenala, že jejich načasování nebylo zcela přesné, ovšem to je pochopitelné, protože ne každé představení je naprosto stejné a je to tak něco, co se dá jen velmi těžko ovlivnit.
Myslím si, že děj Fantoma je navíc dobře známý. V Kongresovém centru se díky tomu tentokrát sešli jak Češi, tak turisté a zahraniční hosté. Všichni na závěr tleskali a shodovali se, že se jednalo o kvalitně provedené dílo. Jako skvělý bonus vnímám fakt, že představení mělo i vlastní suvenýry (růže, hrníček, přívěšek na klíče apod.) a k dispozici byl také program. I když stojí přes 300 Kč, obsahuje poměrně dost informací i fotografií a sám o sobě tak může také posloužit jako vzpomínka na krásný večer. Rovněž byla k dispozici také nádherná fotostěna s růžemi a maskou Fantoma. Doufám, že nebude chybět ani na dalších reprízách. Těch je mimochodem v plánu ještě docela dost, takže neváhejte a běžte si na TicketLIVE ulovit svůj vlastní lístek. Jen tu pověstnou lóži číslo 5 nechte volnou pro titulního hrdinu ;).
