Zkolomený název hradu a bydlení nadlesního: Vede z Grabštejna cesta do pekla?
Opět se rebelsky vydáváme za hranice našeho kraje, ale protože víme, že do Liberce to někteří z vás daleko nemají, jistě vám nebude vadit, že se podíváme na zoubek hradu Grabštejn v Libereckém kraji. Jen pozor, podle pohádky Čert ví proč, to odsud není daleko do pekla…
Nová štědrovečerní pohádka Klíč svatého Petra: Kam dojdeme po stopách princezny?
Jméno podle titulu
Nejprve pojďme prozkoumat název objektu – Grabštejn zní trochu německy, a tak bychom ho možná ani v Česku na první dobrou nehledali, ač je kousek od Hrádku nad Nisou. Toto jméno dali hradu jeho majitelé z 13. století, jimiž byli Páni (či Purkrabí) z Donína, tedy stará německá šlechtická rodina ze Saska, která se mohla pyšnit hraběcím titulem. A právě proto své sídlo zde zvali Grafenstein nebo Hraběcí hrad. Postupným zkomolováním jsme se dopracovali až k dnešnímu Grabštejnu.
V 16. století museli Donínové objekt kvůli dluhům prodat a pak se tu majitelné docela dost střídali, spojené je místo například s rodem Černousů, Nosticů a dalších, na čas Grabštejn vlastnil dokonce i Albrecht z Valdštejna (má zde i bustu). V 18. století pak hrad koupil Jan Václav z Gallasu, přičemž posléze se jeho rod spojil s dalším a vznikli tím slavní Clam-Gallasové, jejichž jméno ostatně nese i palác v Praze, který byl nedávno zrekonstruován a spadá pod Muzem města Prahy. V rukou Clam-Gallasů zůstává Grabštejn až do doby benešovských dekretů, následně připadá státu, který ho spravuje dodnes. Od 50. let sloužil pro potřeby armády a i dnes je pod hradem přístupným veřejnosti Centrum vojenské kynologie, tedy dochází zde k výcviku vojenských psů.
V rámci prohlídky renesanční památky se tak vlastně pohybujeme v prostorách, v nichž kdysi žil místí nadlesní. Šlechtická rodina totiž měla sídlo na dolním grabštejnském zámku, tedy tam, kde je dnes vojenský prostor. Přesto je zde k vidění řada zajímavých předmětů a také výklad je bohatý a informativní. Hodně se dozvíme například o životě poslední majitelky Marie z Clam-Gallasu (1893-1959), která zde spolu se svým chotěm založila i menší rodové muzeum. Pokud by vás ale zajímala krásná a velmi zachovalá Kaple svaté Barbory, zvolte raději druhý prohlídkový okruh. V rámci našeho prvního jsme tam směli jen velmi letmo nakouknout.
Takhle jste si užili HradyCZ na Bezdězu. A kdo bude zpívat s Lucií?
Vede tudy cesta do pekla?
Právě kaple si přitom zahrála i v pohádce, a to v Čert ví proč režiséra Romana Vávry. Film z roku 2003 měl hvězdné obsazení včetně Pavla Lišky, Ivy Janžurové či Josefa Somra, zároveň tu ale na sebe české diváky upozornila mladičká Táňa Pauhofová coby princezna Anička. Děsivého Lucifera si pak zahrál slovenský herec Csongor Kassai a přemluvil do Oldřich Kaiser. Proradného ministra zase ztvárnil Jiří Lábus a jeho ženou se stala Eva Holubová.
Kaple na Grabštejnu se ve snímku (jak připomíná i web Filmová místa) objevila ve chvíli, kdy se z království rozhodl odejít i místní šašek. Na Grabštejn se v rámci natáčení podívali ale též právě zmínění Lábus s Holubovou, a to když jejich postavy kradly zlaté mince a snažili se je dostat k bráně pekla. Když se táhnou s naducaným pytlem, v záběru je vidět schodiště v jedné z nejstarších místností na hradě. Ale že by tudy vedla cesta do pekla? To, doufejme, už je jenom výplod fantazie filmařů.
Související obrázky:
