Návštěva u přátel, nevěra a Háma jako prolhaný »Buddha«? Skvělá podívaná v Kalichu
V případě provalení nevěry zatloukat, zatloukat, zatloukat. Tak toto pravidlo zná řada pánů, ale k dokonalosti to dovedl Aleš Háma v komedii Můj nejlepší kamarád z repertoáru Komorního divadla Kalich.
Návštěva u přátel
Dvě partnerské dvojice a jeden z pánů je nevěrný své ženě. Takto jednoduchá zápletka se nám naskytne v představení Můj nejlepší kamarád z pera Érica Assouse (překlad Alexander Jerie). Ačkoliv v představení hraje hned několik herců a jedná se o týmovou práci, jednoznačně nejvýraznější postavou je zde Bernard v podání již zmíněného Aleše Hámy. Je to totiž právě on, kdo udržuje mimomanželský poměr a nechce, aby se to dozvěděla jeho žena Nelly. Když přijdou na večeři ke kamarádům, zaplete do celé situace i svého věrného přítele Phillippa (který žije s přítelkyní Alicí) a na průšvih je zaděláno. Pak už se vše jen víc a víc zamotává.
Tím, že navštívíme jen jednu domácnost, kulisy se nemusí nijak měnit a scénograf Karel Čapek nám tak mohl vytvořit iluzi jednoho bytu, jehož hlavní část tvoří obývací prostor, z něhož nahlédneme i do předsíně a odkud se dá odejít buď doleva (z pohledu nás diváků) do koupelny a ložnice, či doprava do kuchyně, respektive občas i do skříně, podle některých postav. Ale tam se asi jednalo jen o geniální přežblept, protože pak měli všichni na jevišti co dělat, aby se nesmáli moc okatě.
Vše v našem falešném bytě bylo doladěné do detailů, ať už se jednalo o šedý taburet a předměty v něm skryté či o obrazy na stěnách. Skutečně jako bychom nahlíželi do něčí domácnosti.
Dracula, písničky z Olympicu i dvojí život Kratiny: Co nabídne Kultura pod hvězdami na Sychrově?
StarDance trochu jinak
Také kostýmy Miroslava Krále odpovídají tomu, že se na večeři schází dobří přátelé, přičemž Phillippe coby hostitel je povětšinou v takovém domáckém svetru, zatímco hosté Bernard a Nelly přicházejí vyšnořeni o poznání více. Jen tedy Alice, která domů přijde po pracovním dnu unavená a trochu nešťastná, má na sobě hned od začátku krásné květované šaty. Panejo, takhle krásně jako Tereza Kostková v této roli bych také ráda vypadala – natož pak ve špatný den :).
Terezu Kostkovou mám ostatně velmi ráda a zde tak trochu dění zahajovala. Nejprve mě překvapilo, kolik energie do toho rádoby unaveného příchodu domů zapojila a připadalo mi, že to bylo chvílemi malinko přehnané, ovšem vlastně to ani moc nevadilo. Hlavně tehdy jsme ještě nevěděli, co přijde dál, takže nakonec to byla ještě „slabá káva“ oproti dalším bláznivinám, co následovaly, především díky Aleši Hámovi. Pobavilo mě ale, že představení režíroval Jakub Nvota, který je v reálu Tereziným manželem. Člověka to hned přiměje přemýšlet, jestli jí sám takto navedl a hlavně, jestli se třeba prostě jen neinspirovali ze svého vlastního vztahu.
Asi ne, ale každopádně v Alici se jistě pozná spousta žen. Zlobí se na svého muže, že jí včas nedal vědět, že k nim zve hosty, zároveň je ale sama trochu roztěkaná. A když už nezabírá nic, tak potřebuje hlavně rychle obejmout. Jen pozor, když je nešťastná a zapíjí to alkoholem, vznikne z toho skutečně neuvěřitelná choreografie. Porota ve StarDance by ji jistě ocenila desítkami.
HradyCZ jsou zpátky! Užijete si je také ve středních Čechách s Lucií
Koho zde uvidíte?
U dam ještě chvíli zůstanu, ostatně říká se, že by měly mít přednost. Nelly ztvárňuje Nela Boudová, která mě moc bavila svými ironickými poznámkami i tím, jak se s ničím a hlavně s nikým moc nemazala. Ostatně, když žije s Bernardem, asi už je na leccos zvyklá.
Dámskou sestavu doplňuje ještě Michaela Dittrichová (alternací byla Lucie Okonová, nyní je na mateřské a štafetu převzala Malvína Pachlová) v roli milenky jménem Soraya. Jen pár dní předtím jsem ji viděla coby princeznu Verunku v pohádce Kapka medu pro Verunku, inu, ale tady mě rozhodně bavila víc. Možná i tím, že vzdálenější už té princezně být nemohla. Nemá zde nijak moc prostoru, ale je to rozhodně holka od rány, která se v životě neztratí a kterou jen tak něco nerozhodí.. Nejvíc mě dostalo, když si v jedné kritické situaci začala vše nahrávat na mobil. A ten její výraz u toho? Neměl chybu.
Pány na „holení“ zde máme jen dva, prvním z nich je Petr Motloch v roli Phillippa. Dosud jsem tohoto herce neznala, ale zde byl pro mě milým překvapením, protože trochu vyvažoval všechny ostatní přítomné – zůstával velmi civilní a vyzařoval z něj docela velký klid. Ačkoliv se jeho Phillippe ocitl v naprosto nezáviděníhodné situace a nestačil se divit, jak se mu život obrací vzhůru noha, pořád působil poměrně vyrovnaně. No, že na kamaráda vzal nůž a trochu mu s ním vyhrožoval? To už je jen takový drobný detail. Ostatně, nedivím se mu :). Bylo mi ho kolikrát upřímně líto a už jsem si pak i přála, aby se děj někam posunul a on to přestal takto odnášet.
Po stopách bouřliváka Brandla v Praze: Dva hotely a »sousedství« s Nerudou
Na závěr si záměrně nechávám Aleše Hámu coby Bernarda. Hlavní hybatel děje, vrchní zamotávač a v podstatě patologický lhář. Ačkoliv pan Háma propůjčil v dabingu hlas hodnému vědátorovi Leonardovi v Teorii velkého třesku, zde předvedl, že ani k Barneymu z Jak jsem poznal vaši matku nemá zas tak daleko. Když rozjede svůj kolotoč výmyslů, visíte na každém jeho slově a přemýšlíte, jak z toho proboha zase vybruslí. Aleš Háma na scéně navíc tráví opravdu hodně času a ještě ke všemu tam vyvádí neuvěřitelné věci a skopičiny, jaké jste ještě neviděli. Chvílemi mi gesty a rychlými pohyby připomínal i Louise de Funèse. Dostane vás jednoznačně i svými hláškami a skvělou volbou slov (leckdy nějaké to slovíčko zamění a vy hned víte jaké), navíc je Bernard tak trochu jako šváb. Přežije totiž vše – atomový výbuch, klidně i přechodí mrtvici.
Já jsem navíc představení Můj nejlepší kamarád zhlédla v poměrně historický moment, a to v době, kdy internetem začala kolovat zpráva o tom, že si Aleš Háma oholil hlavu kvůli roli. Jakmile se herec poprvé objevil na jevišti, hned to sálem zašumělo a všichni si začali jako o překot vzájemně říkat, co se o této proměně dočetli.
Musím ale panu Hámovi zatleskat i za to, jak skvěle tuto svou změnu vzhledu promítl i do role. V podstatě hned v první své scéně nám podal uvěřitelné vysvětlení toho, proč takto Bernard vypadá. A ještě několikrát na téma holé hlavy zabrousil v rámci povedených vtípků. Je pravda, že to byl velký nezvyk a ať se na mě pan Háma nezlobí, ale myslím si, že s vlasy mu to rozhodně sluší víc. Takto trochu působil jako Buddha, i když samozřejmě štíhlejší.
Je ovšem skvělé a obdivuhodné, jak dokáže improvizovat a také oceňuji, že si dokáže udělat legraci sám ze sebe. To neumí jen tak někdo. Mám tak dojem, že jeho změna image přinesla do inscenace Můj nejlepší kamarád ještě o něco humoru navíc, což je báječné. Vřele vám doporučuji, abyste ji také navštívili, ideálně rychle, než mu kštice zase naroste. Možnost budete mít letos také na letní scéně Divadla Kalich . Představení se v rámci Hvězdného léta pod Žižkovskou věží bude hrát 16.července. Pár lístků ještě na webu Kalich najdete. Případně už jsou vypsány i termíny na podzim, tehdy už opět v Komorním divadle Kalich (dříve Divadlo v Rytířské).
