Pěstitelský klub nebo kniha za odměnu. Knihovnice se inspirovaly v Estonsku
To, že studenti středních a vysokých škol jezdí na výměnné pobyty do zahraničí nebo využívají program Erasmus, je známá věc. Ovšem věděli jste, že na takové výjezdy mohou třeba i knihovníci? Pojďme se podívat do Městské knihovny Milovice, která na inspirativní cestu do zahraničí vyjela již podruhé. Rozhovor jsme vedli s paní ředitelkou milovické knihovny Veronikou Brynychovou.
Po kolikáté jste vyjeli do zahraničí?
Díky projektu Erasmus+ jsme se mohli do zahraničních knihoven podívat již podruhé. Poprvé to bylo před dvěma lety do Finska, nyní jsme navštívili estonskou knihovnu v Tallinu. Estonsko je známé svým vývojem na poli digitalizace, ale i knihovnictví je zde na velmi vysoké úrovni. Právě ve Finsku jsme dostali tip na estonskou knihovnu Tallinn Central Library a určitě to byla skvělá volba. Náš projekt byl zaměřen na vzdělávání znevýhodněných skupin návštěvníků knihovny a v této knihovně a jejích pobočkách byla příležitost se inspirovat. Návštěvníci zde mají dle vize knihovny „Pojďme společně obohatit život“ v rámci celoživotního vzdělávání možnost získat nové znalosti, dovednosti, účastnit se mnoha prezenčních i online aktivit, stejně jako my v průběhu našeho výjezdu.
Čím jste se na výjezdech nechali inspirovat?
Inspirace byla spousta. V Estonsku jsme strávili 8 intenzivních dní, kdy jsme se seznamovali s tím, jak pracují se seniory, mládeží, dětmi, menšinami nebo jaké služby poskytují. Velmi zajímavý byl program s názvem Šťastný senior, v rámci kterého připravují mnoho pěkných aktivit. Součástí je například projekt Smart senior, kde se senioři učí práci s digitální technologií, nebo organizování setkání s mladými lidmi, kde jim senioři vypráví příběhy svého života a mladí je učí například současnou slovní zásobu.
Psi se socializují ve věznici. Jedna z fenek navštívila tábor
Oblíbenou aktivitou je pěstitelský klub, kde si skupina seniorek za pomoci knihovnice vypěstuje například svoji bazalku. Moc se nám také líbily čtenářské kluby, oddělení pro mladé čtenáře, čtenářské výzvy, tematické výstavy, naučili jsme se vytvářet animace, což můžeme využít na příměstských táborech, získali jsme nové podněty a metody pro práci v jazykových kavárnách či tipy na další integrační aktivity.
Skvělé bylo také představení služeb knihovny těm nejmenším formou divadelní hry s maňásky. Inspirativní byly aktivity v rámci environmentálního vzdělávání. Velmi nás zaujala možnost přečtení části knihy místo placení zpozdného za knihy u dětí. Zároveň jsme načerpali inspiraci k propagaci knihovních aktivit. A takto bych mohla pokračovat dále. Bylo toho opravdu hodně a těším se, až tyto nové prvky zavedeme v naší knihovně.
Inspirovali jste se čtením pro psy, které také děláte?
Čtení pro psy jsme si „přivezli“ již z finské knihovny. Díky spolupráci s Otevřenou věznicí Jiřice můžeme tuto aktivitu připravovat i v naší knihovně. V Estonsku ale tento program probíhá trochu odlišně. Čtení se účastní vybrané děti, které docházejí do knihovny každých 14 dní po dobu asi čtyř měsíců, vždy čte jen jedno dítě a rodiče s organizátory postupně hodnotí pokrok. To nám přišlo velmi zajímavé a mohlo by to náš program zase trochu posunout.
Mrkněte jak se cvičí asistenční psi ve věznici
https://www.stredocesky-magazin.cz/asistencni-pes-psi-veznice-jirice-socializace-stredni-cechy/
Co to je kniha za odměnu, kterou mají v Estonsku?
V Estonsku je kladen velký důraz na podporu čtenářství už od nejmenších dětí. Samotná knihovna každoročně vydává knihu určenou dětem, kterou jim potom předává na programu, kde se seznamují s knihovnou. Stejně tak čtení podporuje i estonská vláda, která každoročně nabízí všem dětem zdarma knihu. Tu mohou získat například v knihovně nebo kdekoliv ve veřejném prostoru, na veřejných akcích apod.
Právě na posledním výjezdu jste byli ve zmiňovaném Estonsku, jaké jsou hlavní rozdíly mezi českým a estonským knihovnictvím?
Estonské knihovnictví je tomu českému hodně podobné. Co je tam ale asi více propracované, je práce s dobrovolníky, kterých je v knihovnách hodně. Pomáhají s akcemi pro děti, s výzdobou knihovny, prací s fondem aj. Každý dobrovolník na začátku vyplní dotazník, kde uvede, co by chtěl v knihovně dělat, a knihovna to plně respektuje. Rádi bychom také zkusili podobným způsobem nějaké dobrovolníky do knihovny získat. Kromě toho v Estonsku více využívají moderní technologii, která je součástí každé tallinské knihovny, i těch nejmenších poboček nebo knihovního autobusu. Zajímavé také byly možnosti půjčování např. semen rostlin, sportovních potřeb, zahradnického náčiní nebo volných vstupenek do muzea. Velký důraz kladou na komunikaci se čtenáři prostřednictvím sociálních médií, ale i osobním kontaktem, například na městských slavnostech.
Proč jste k výjezdům přistoupili? Je obvyklé, aby takto knihovníci vyjížděli?
Výjezdy jsou skvělou příležitostí, jak se inspirovat, stát se sebevědomější, motivovanější, jak podpořit kolektiv knihovny nebo mít možnost spolupracovat se zahraničními kolegy i po skončení výjezdu, v neposlední řadě se účastníci zlepší v anglickém jazyce. Zatím to asi v městských knihovnách úplně obvyklé není, ale snažíme se ostatní knihovníky povzbuzovat, ať zkusí projekt také podat. Nemohou nic ztratit, jen získat. Je to podle mého názoru skvělá cesta, jak stále posouvat české knihovnictví, aby byly knihovny vnímány nejen jako místa, kde se půjčují knihy, ale také jako komunitní centra. Těší nás, že jsme inspirovali knihovnu v Lysé nad Labem, která vyjela na Slovensko a do Polska, a byli nadšeni.
Želivka plná tajemství i interaktivních vodních hrátek: Už jste navštívili Vodní dům?
Kam pojedete příště?
Zkusit výjezd do třetice? To je výzva. Je potřeba projekt předem dobře promyslet, musí mít smysl a být pro naši knihovnu přínosný, získat spřátelenou knihovnu v zahraničí. Stále nás ale láká poznávat severské knihovnictví, tak možná někam do Norska nebo Dánska. Uvidíme za rok.
„Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska představují názory a stanoviska autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Domu zahraniční spolupráce. Evropská unie ani poskytovatel grantu za ně nenesou odpovědnost.“
