Magdalena Reifová: Majda z Kouzelné školky mi dala spoustu přátel, ale masového vraha si nezahraju
Proslavila se už díky dětským rolím, coby okatá Blanka nás okouzlila v Páni kluci, rodiče zlobila coby Mirka ve snímcích Pátek není svátek a V podstatě jsme normální. Zahrála si i v řadě pohádek, věnuje se dabingu a již od roku 1999 je jednou z tváří dětského pořadu Kouzelná školka, na němž se podílí i scenáristicky. Tentokrát jsme vyzpovídali herečku Magdalenu Reifovou. Co chystají s Petrem Vackem a v čem je podle ní Kouzlo Vánoc?
Kouzelná školka je pro mnohé zamilovaný pořad jejich dětství. Vy coby Majda jste jeho součástí již od začátku, tedy neuvěřitelných 24 let, a podílíte se i na scénáři. Co vám tento pořad dal a vzal?
Školka mi nadělila požehnaně. Poznala jsem spousty báječných profesionálů, kteří se práci pro děti věnují s láskou, i když je to disciplína často podceňovaná, je to taková Popelka v „umělecké“ branži. Našla jsem tam i spoustu blízkých přátel, s nimiž jsem pak trávila spoustu času i na divadelních představeních, která jsme pro děti připravili. Ať už to byl neudolatelný zakladatel loutkoherecké skupiny ČT, loutkoherec a profesor na DAMU – Jaroslav Vidlař, nebo Tomáš Juřička (herec a dabér, dlouhá léta mluvil skřítka Františka – pozn.red.), bez jehož pohotovosti, ale i obětavosti a pohodové povahy bychom nezvládli některé karamboly, které nás občas potkaly. Ona „školka“ byla vůbec od začátku plná lidí, kteří si zkrátka rádi hrají. Byli to režiséři, kameramani, maskéři, rekvizitáři…
A co mi vzala? Vlastně nic… jen…možná možnost občas hrát i „normální“ role, protože „my od dětí“ už máme takovou nálepku… Asi nedostanu nabídku, abych si zahrála „masového vraha“ 😊
Podruhé po stopách vánočních pohádek: Kde bydlela Šíleně smutná princezna?
Majda z Kouzelné školky
Jak na vás reagují cizí děti – stává se často, že na vás třeba na ulici volají, mávají? Setkala jste se i nějakým vyloženě neodbytným fanouškem, ať již mezi dětmi, nebo mezi dospělými?
Za ta léta mám i mezi diváky pár stálých oveček. Píšeme si a oni jezdí na naše vystoupení. Některá přátelství jsou výjimečná a přešla v opravdové kamarádství. Přátelím se třeba s rodinou, která původně chodila na Dobešku se svými dětmi, když jsme začínali spolu s Petrem Vackem zpívat s kapelou (SPLAŠIL SE KŮŇ NAŠÍŘ ) a dneska za mnou jezdí na chalupu a i když děti už jsou veliké, pořád jsme v kontaktu.
Sama jste maminkou tří již dospělých ratolestí. V jednom rozhovoru jste řekla, že u vás doma byla „Majda zakázaná“. Mohla byste přiblížit, proč jste se tak rozhodla?
„Majda“ nebyla ani tak zakázaná, ale spíš to bylo tím, že jsme neměli dlouho televizi. A když byla, tak se děti koukaly na úplně jiné pořady a já jsem jim svou práci nikdy nepředkládala. Myslím, že hodně dlouho netušili, co vlastně dělám. Jen jednou, zrovna dávali film Páni kluci, na mne volala tenkrát osmiletá dcera, že je v televizi holčička a že je mi děsně podobná.
Letos, rovněž po 24 letech, z Kouzelné školky odešel Michal Nesvadba. Jak jste jeho odchod vnímala? A pomýšlela jste vy sama někdy na konec Kouzelné školky?
To, že se Michal rozhodl odejít, je pouze jeho věc a určitě k tomu měl své důvody. I já jsem za ta léta měla pochopitelně podobné myšlenky, ale vždy, když jsem si dala pro a proti na pomyslné váhy, zvítězila Školka. I když ne vždy to bylo jednoduché a protkané růžovou mašlí.
Mělník, Praha, Mladá Boleslav… Šárka z Ulice i divadelní Adina odhalila místa svého srdce
Hlas Chůvy k pohledání i Marilyn Monroe
V dabingu vás máme jednoznačně spojenou s Fran Drescher neboli slečnou Fine v seriálu Chůva k pohledání. V originále má opravdu jedinečný hlas – vzpomenete si, co jste si pomyslela, když jste ho poprvé uslyšela?
No…že nejspíš příšernější hlas pro její nadabování nenašli, 😊 protože ona je opravdu hodně „svérázná“ ve svém projevu.
Dříve dabéři natáčeli společně, dnes každý zvlášť. O jakou variantu se jednalo v případě Chůvy k pohledání? Měla jste možnost vyzkoušet obě metody? Pokud ano, která vám osobně byla bližší a proč?
Vždy je lepší, když můžete být ve studiu s kolegou. Ale dabing je hodně specifická disciplína a já jsem poměrně velká drmola a hodně kazím. Když jsem s panem Františkem Němcem dabovala film Princ a tanečnice, kde jsem namlouvala Marilyn Monroe, tak jsme byli ve studiu poměrně dlouho, protože to bylo hodně upovídané a každý „přeřek“ znamenal točit celý dialog znovu. Nemyslím, že si to František užil, 😊 ale naprosto trpělivě a profesionálně mi pomáhal.
Při slečně „Fajn“ jsem byla většinou sama, což mělo své výhody. Ovšem některé scény jsem točila i se Zdeňkem Mahdalem… a to bylo prima. Ale protože sitcomy jsou hodně upovídané, přičemž nemáte moc času si přečíst dialogy dopředu a navíc se jedná o hodně výrazné – střihové herectví, tak je příjemnější, když máte čas a klid se soustředit a nenervovat se, že to kolegovi kazíte.
Lída z Ordinace
Před lety jste si zahrála také v seriálu Ordinace v růžové zahradě, vaše postava zdravotní sestřičky Lídy Drdové se ladně přehoupla i do Ordinace 2, ovšem brzy na to zmizela. Vyplynulo to tehdy samo, v souvislosti se změnami v seriálu, nebo to bylo přímo vaše rozhodnutí a chtěla jste seriál opustit?
Lída Drdová měla svůj charakter i historii a myslím, že původní scenáristé s ní počítali. Ale došlo k obratu a ke změnám ve štábu a na tu „novou“ postavu nějak nezbyl prostor. Nejspíš měli jiné plány a Drdová tam nezapadala. A tak z Ordinace 2 zkrátka vyšuměla.
Vaše postava navíc nezemřela, ba co víc, možná že v nemocnici pracuje nadále, jen ji nevídáme. Kdyby přišla nabídka, abyste se do Ordinace vrátila, zvažovala byste ji? Je to něco, co by vás lákalo, nebo spíše ne?
To už je moc dávno a nikdy jsem o tom takhle nepřemýšlela. Myslím, že důležité je, když je „o čem“ hrát. A Drdová se nestihla ani projevit ani rozehrát nějakou vlastní dějovou linku.
Bylo nás pět z domova důchodců, Ulice i Kouzelné Vánoce: Co prozradil herec Petr Vacek?
V čem tkví Kouzlo Vánoc?
Spolu s hercem a moderátorem Petrem Vackem spolupracujete delší dobu a objíždíte spolu republiku s řadou interaktivních a divadelních představení. Čím je vám Petr milý a čeho si na něm nejvíc ceníte?
Péťa je jeden z mých nejbližších kolegů a přátel. Myslím, že jsem měla ohromné štěstí, že jsme se potkali. A začalo to úplně nenápadně už před mnoha lety, kdy jsme spolu s dalšími kamarády točili CD „SPLAŠIL SE KŮŇ NAŠÍŘ“ na hudbu Hany Navarové a texty Jana Vodňanského, Tomáše Hanáka a Lenky Vychodilové. Sešla se tam prima partička. Moc jsme si to užívali a písničky krásně nachystal a zaranžoval David Noll. Vlastně to byl takový mišmaš kolegů z divadla Sklep.
Měli jsme tenkrát malé děti a chtěli jsme jim nazpívat něco, co se v té době nehrálo a co by se nám líbilo 😊 A to se, myslím, povedlo. Jenže když došlo na nápad zpívat ty písničky v divadle, málokdo měl čas. A tak jsme je začali zpívat spolu sami s Péťou. Pak přišly další desky a další písničky. Myslím, že jsme si hodně sedli a dobře na sebe slyšíme, což je hodně důležité. S Petrem jsem na jevišti hodně svobodná. Na jednu stranu vím, že se na něj mohu spolehnout, ale na druhou stranu musím být stále ve střehu, protože on je hlava plná úplně šílených nápadů a nikdy netuším, co se stane. Což je zábavné… pro všechny… a žádné představení není stejné.
Aktuálně máte na repertoáru nové společné představení Kouzelné Vánoce. Jak byste nás na něj pozvala? Bude bavit děti i dospělé?
Neděláme rozdíly mezi diváky. Je jedno kolik jim je let. Tedy pochopitelně – primárně hrajeme pro děti, ale každý, kdo alespoň na chvilku zapomene na svůj věk, si určitě užije spoustu zábavy.
A zvláště teď před Vánocemi, bychom chtěli všem (bez rozdílu věku) pomoci najít Kouzlo Vánoc, a tak věříme, že se všichni stanou na chvíli malými dětmi a půjdou s námi hledat Ježíška i vločky, sníh a sněhuláky i vánoční vůně. A třeba alespoň na malou chviličku zažít zase to šimrání v žaludku… nesnesitelné očekávání… hledání tajemství a hlavně pocit radosti, že si tyhle, někdy už zapomenuté pocity, mohou zase vychutnat.
A tak se tentokrát budou muset i rodiče snažit, protože najít Kouzlo Vánoc… na to je potřeba spojence a pomocníky 😊.
Protože Vánoce nejsou jen o shonu, úklidu a dárcích… ale hlavně o setkáních, radosti a lásce.
