Rekonstrukce muzea v Boleslavi: Co je k vidění a co teprve bude?
Většinou, pokud se nějaké muzeum rekonstruuje, znamená to uzavírky a omezení. V případě Mladoboleslavského hradu, jenž je hlavním sídlem Muzea Mladoboleslavska, na to šli trochu jinak. Když bylo možné mít otevřeno, dokonce se dalo slušně ušetřit na vstupném – za návštěvu jen 20 Kč!
Hřeším, hřešíš, hřeší a co je na tom k odsouzení… Světáci přijeli do Milovic
Nejen barokní sochy
„Listopadové udržovací práce v expozicích i provozních prostorách nás nutí muzeum na pár dnů opět zavřít, a to 16. a 17. listopadu a od 22. do 24. listopadu,“ najdete na webu Muzea Mladoboleslavska. Ovšem, když zrovna zavřeno není, návštěvě nic nebrání. Občas po chodbě projdou dělníci, občas je slyšet vrtačka, ale jinak je tam vlastně méně rušno, než jindy, což je příjemné. Nejvíc si řemeslníků všimnete v prvním patře, na začátku prohlídky, jelikož právě zde probíhá rekonstrukce a vzniká zde nová expozice, která dostane název Hrad, krajina a lidé.
V současnosti zde ale můžete nahlédnout především pod ruku barokním sochařům z rodu Jelínků. Ten je úzce spjat s naším krajem. Josef Jiří Jelínek byl kupříkladu pokřtěn v Kosmonosích a svou prací ozdobil například Mnichovo Hradiště či Bakov nad Jizerou. A dokonce jeho sochy najdeme také u zámku Hrubá Skála, který je už sice trochu dál, ale nedávno jsme o něm také měli na webu článek.
Kde se válel Bajaja? Pohádkové místo ve skalách najdete v Českém ráji
Pracovna velkého muže i venkovská chaloupka
Dále v muzeu můžete nahlédnout také do pracovny Václava Klementa. Už na první pohled působí docela útulně a zároveň vážně, díky pracovnímu stolu i obrazu za ním. Nechybí ani sedací souprava, ovšem především jsou tu všude různé informační vývěsky, díky nimž se dozvíte spoustu zajímavostí a faktů o firmě Laurin & Klement i o pozdějším prodeji podniku a spojením se Škodou, která je samozřejmě asi to první, co si člověk ve spojitosti s Mladou Boleslaví vybaví. Nejvíc se mi líbilo, jakým způsobem je využit celý prostor místnosti. Kde se stěna probíhá, tam jsou skoro až ke stropu vyvěšené dobové reklamní štíty, takže je rozhodně nepřehlédnete.
Na chodbě si zase pomocí různých vývěsek můžete udělat takovou procházku napříč historií a porovnat, jak se v jednotlivých desetiletích 19. a 20. století proměňovala móda. Především tedy ta dámská, ovšem ani pánové nepřijdou zkrátka. Mimochodem, věděli jste, co to byly turnýry, neboli honzík? Já ne :).
V nejvyšším patře pak najdeme rozsáhlou expozici s názvem Venkov v proměnách času. Prohlédneme si, jak vypadala typická venkovská chalupa, jak to vypadalo v její síni, ale také zjistíme, čím se dříve lidé bavili, co je trápilo a s čím si hrály jejich děti. Další část výstavy je věnována i průmyslu, sledujeme historii pivovarů i cukrovarů u nás, zjistíme, jak se vyvíjela doprava. A pozor, nezapomeňte se podívat i na strop. Také tam jsou nějaké exponáty!
Něco (nejen) pro děti
Poslední úsek se pak točí kolem orobince a práce s ním. Co všechno se z něj dá uplést? O tom něco ví Iveta Dandová, která se na této výstavě též podílela.
A když projdete ještě dál, ocitnete se na závěr v dětské herničce, která je opravdu plná nejrůznějších možností, jak se zabavit. Vyšperkováno je to tu do posledních detailů, nejvíce mě pak zaujala hra Stará tajemství Mladé Boleslavi, v níž se hráči pohybují po herním poli pomocí figurek jako v Člověče, nezlob se, ovšem musí odpovídat i na různé kvízové otázky, aby na konci zjistili tajenku. Takovou deskovku bych si klidně koupila a zahrála.
