Výstava jako splněné přání Zdeňka Milera. Krtek vládne Kladenskému zámku
Jak jste si u nás možná už přečetli, nedávno jsem navštívila město Kladno a tamější Divadlo Lampion, konkrétně premiéru představení Zlatovláska. Nejednalo se sice o mou první cestu do tohoto města, ale když jsem zde byla před časem poprvé, z města jsem nic moc neviděla. Tentokrát jsem si ho tak prošla o něco víc a můžu směle říct, že rovinku, aby tam člověk pohledal. Chvíli jdete z kopce, pak zase nahoru do kopce a navíc jakoukoliv trasu jsem zadala do mobilu, musela jsem aspoň třikrát někam odbočit. Posléze jsem zjistila, že jsem vlastně navštívila horní královské město, takže se není čemu divit.
Tentokrát už jsem si Kladno stihla prohlédnout mnohem více, než poprvé, už jen díky tomu, že jsem vystoupila na železniční stanici Kladno-Ostrovec a odtamtud se „šplhala“ do centra pěšky. Odměnou mi byl zajímavý výhled. Navštívila jsem zde ale především Kladenský zámek a zhlédla jsem výstavu oficiálně pojmenovanou Zdeněk Miler nejen Krtek, které ale ten den snad nikdo neřekl jinka, než výstava Krtek. Jakmile do zámku přišly nějaké děti, hned hlásily: „Dobrý deeen, my chceme na toho Krtka!“
Nejdřív štola, pak zábava
Trochu jsem se bála, že budu na výstavě jediná dospělá, co s sebou nebude mít žádnou drobotinu, ale naštěstí se k naší skupince nakonec připojila ještě dvojice lidí, co na tom byla stejně. Výstava je navíc opravdu zajímá pro děti i dospělé a je sestavená přinejmenším velmi zajímavě – kombinuje totiž informace (nejen) o historii s pohádkovou hravostí. Nejprve totiž navštívíme důlní štolu ve sklepení, abychom se dozvěděli něco o těžbě uhlí. Ostatně legenda tvrdí, že uhlí vynesl na povrch právě krtek, a tak je to vlastně velmi logická návaznost. Plyšový krtek nás navíc vítá hned na začátku prohlídky.
Informace, které se ve štole dozvídáme, navíc obohatí nejen děti, ale i dospělé, co už některé detaily ze školní výuky zapomněli. Trochu přičichneme k prehistorii a zjistíme, jak to tehdy na Zemi asi vypadalo, které živočišné i rostlinné druhy již existovaly a proč byla tehdy vážka velká jako dnešní vrtulník.
Poté dáváme pozor, abychom neupadli, když lezeme dolů po úpadnici, která mi připomínala žebřík kurníku. Seznámíme se s prostředím těžby, včetně zajímavého názvosloví – víte, k čemu sloužila takzvaná vratka neboli točna? Nebo co byly „držky“? A proč si dělníci schovávali svačiny k dynamitu?
Ve štole se navíc nemusíte ani bát, je tam dostatek světla, abyste si to tam mohli v klidu prohlédnout, a navíc na vás budou dávat pozor i místní permoníci. Schválně, jestli nějakého najdete – na naší prohlídce děti absolutně nezaváhaly a našly ho okamžitě.
Pár slov je věnováno i slavné kladenské výrobě oceli, na což naše paní průvodkyně dávala obzvlášť důraz. Také nám prozradila, která část Národního divadla v Praze pochází z Kladna. Leccos jsme si vyposlechli také o rodinném klanu ocelového magnáta a zakladatele kladenské hutě Poldi Karla Wittgensteina, jehož syn byl slavným filozofem a půvaby jeho dcery pak zase na obraze Dáma v bílém zachytil malíř Gustav Klimt.
A na závěr nám byl odhalen i menší »podvod« – štola samozřejmě není úplně skutečná, vznikla totiž uměle místo zdejšího barokního sklepení. A pak už jsme se přesunuli zpět do zámku, kde na nás čekalo laskavé pohlazení v podobě krásné výstavy o Zdeňku Milerovi a jeho Krtečkovi. Dozvěděli jsme se už jen pár nejdůležitějších informací a dostali jsme »rozchod«, abychom si vše mohli prohlédnout svým vlastním tempem a děti mohly odběhnout do herny a pořádně tam skotačit.
Milerův návrat domů
Na stěnách se na různých informačních tabulích dozvídáme stručně příběh Zdeňka Milera, rodáka z Kladna. „Moc bych si přál nějak se do toho rodného Kladna vrátit… třeba v takové malé galerii pro děti, kde by si mohly hrát, malovat, koukat na pohádky o Krtkovi… dovedla by je tam jejich paní učitelka nebo babička. Rodiče asi nemají moc času, všichni chodí do práce, ale kdyby s dětma přišli, mohli by si třeba něco přečíst nebo se kouknout na výstavu…“ přál si prý dokonce.
A to se mu v rámci této výstavy, kterou dramaturgicky připravila Pavla Slancová, splnilo. „Domů“ se vrátil již v roce 2020 a v den jeho nedožitých 100, narozenin 21.2 2021 byla k výstavě připojena ještě její druhá část. Velmi mě zaujalo, že biografické informace jsou psány v ich-formě, a tak to na mě působilo, jako by nám o svém životě vyprávěl sám pan Miler. Vše bylo navíc velmi čtivé, oči mi samy klouzaly dál a dál, a tak jsem se vůbec nenudila.
Prohlédnout jsme si zde mohli jeho kresby, náčrty i části scénářů k animovaným pohádkám, na něž jsme se v rámci výstavy také mohli podívat. Promítány zde byly, když pominu večerníčky s Krkem, především dva filmy – jeho prvotina s názvem O milionáři, který ukradl slunce, podle povídky Jiřího Wolkera, a také pohádka Sametka o tančící housence, údajně Milerovo oblíbené dílo. Já ho do té doby neznala, nebo jsem si ho přinejmenším nepamatovala, ale zhlédla jsem na výstavě Sametku celou a byla skvělá, skoro mě až dojala.
Nahlédnout můžeme také do pracovny pana Milera a vše to působí velmi autenticky, přičemž zážitek podtrhuje ještě Milerův hlas, zaznívající z dokumentu, který zde můžeme sledovat v televizi. Ocenila jsem, že všude, kde se měl návštěvník nějakou dobu zdržet, nechyběla možnost se posadit, naopak židličky a lavice byly na všech strategických místech.
Na výstavě se také blíže seznámíme s dosud nejroztomilejším českým astronautem – tím mám na mysli samozřejmě samotného Krtečka, jehož dvě cesty do vesmíru jsou zde též zdokumentované, a to velmi zajímavým způsobem. Spolu s Krtkem tak zjišťujeme třeba i to, jak je to v kosmu s hygienou a že astronauti nemají v raketoplánu ani postel! A víte, co je po panu Milerovi pojmenované ve vesmíru?
Pokud jsem vás již nalákala, už jen dodám, že výstava Zdeněk Miler nejen Krtek je součástí stálé expozice Kladenského zámku, takže věřím, že i vy stihnete ji navštívit. Naše skupinka rozhodně rozhodně nelitovala a naopak se chvíli zdálo, že tam někteří z nás budou pomalu i nocovat. Ať již dospělí, nebo děti, nikomu se z toho pohádkového světa bez násilí vlastně vůbec nechtělo pryč.
Co dále uvidíte v Kladenském zámku?
- Kabinet fotografie – kde probíhají pravidelné výstavy zaměřené nejen na současnou fotografii.
- Pracovna březinovského opata (18. století)
- Kaple sv. Vavřince
- Galerie Kladenského zámku
- Zámecká zahrada a medvědárium (v teplejších měsících ideálně)
Další informace o Kladenském zámku a otevírací dobu najdete na jejich webu.
Co dalšího navštívit či vidět v Kladně?
- Náměstí starosty Pavla – novorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie a novorenesanční kladenská radnice
- Kaple Sv. Floriána
- Park Dvořákovy sady
- Váňův kámen
- Socha „Lidická matka“
- Muzeum věžáků ve Vítězné ulici
