Drůbeřka a objímačky? Víc odhalí perníková výstava ve Ctěnicích
S dobrotami z perníku jsou jistě v naší mysli nejvíce spojeny Pardubice, ale pravda je, že perníkářství má bohatou historii po celé naší zemi. A nyní nově ovládlo i Ctěnice, a to díky výstavě Poselství ukrytá v perníku, kterou můžete na zámku ve Ctěnicích navštívit až do 3. září.
Symbolika i tvary forem
Říkáte si, jaká poselství může ukrývat perníček? Pokud to není ten ze Shreka, tak leda to, že je krásně zdobený a bude dobře chutnat. Jenže chyba lávky, na výstavě se dozvíme leccos z historie perníkářství u nás a pochopíme, že perníčky měly v minulosti i docela jiné funkce než dnes. Nejen vůně Vánoc a něco dobrého na zub, ale třeba něco, co si člověk mohl odnést z jarmarku, který byl pro mnohé zážitkem sám o sobě.
Po vstupu do části areálu, kde se „perníčková výstava“ usídlila, se dáte doprava a projdete si dvě místnosti věnované v první řadě různým perníkářským formám. O tom, že se často vyrábělo z perníku srdce a co znamenalo, když ho někdo někomu daroval, už ani mluvit nemusíme. Ale co byly třeba konfekty? Jaký typ perníku představovala drůbeřka a k čemu sloužila, když ne k jídlu? Co to byly „objímačky“? Jaká symbolika se skrývá za zvířecími motivy perníčků a před jakým svátkem se nejvíce prodávaly abecedy z perníku?
To vše se dozvíte a zároveň si prohlédnete spoustu různých dřevěných forem z 18. a 19. století, což je období, kdy bylo perníkářství u nás na vrcholu. Miminko v zavinovačce, věneček, napoleonský voják, koník i ryba – všechno (a ještě něco navíc) šlo z perníku vyrobit.
Perníkové obrazy
Pokud by vás zajímalo i to, jak si třeba perníčky připravit doma, zastavte se na chvíli v první výstavní místnosti, kde je i televizní obrazovka. V ní můžete zhlédnout úryvky z programů České televize, věnující se právě perníkové tematice.
Třetí místnost je pak věnována obrazům Andrey Schmidt. Umělecká díla se též věnují perníkům a jejich historii. Zobrazují jakousi cestu od výroby až po výsledný produkt.„Vnímám perníkařství jako unikátní lidové řemeslo, které se plně rozvinulo do osobité krásy právě na našem území,“ vysvětluje umělkyně s tím, že se do perníkářství skutečně zamilovala.
Osobně mě nejvíce zaujal obraz s názvem Perníková pečeť Karla IV., která je fascinující nejen barvami a kompozicí, kdy zdánlivě abstraktní tvary vytvářejí vlastně nádherně zdobený perníček, ozdobený navíc pečetí, na níž jednoznačně poznáte i našeho Otce vlasti. Také jsem odposlechla, že obraz zaujal i další návštěvníky, jedna maminka ho ukazovala dítěti s tím, že je to obraz z letošního roku (2023) a je „hodně vytuněnej“. 🙂 Souhlas.
Pro dospělé i pro děti
Navíc císař Karel tam není jen tak pro legraci, ale má tam své opodstatnění. „Víc jak tisíc let stará obchodní cesta Via Carolina byla za vlády Karla IV. živou obchodní tepnou a právě po ní mohli putovat do Čech první perníkáři. Perníkářství tak začalo ve čtrnáctém století vzkvétat i v Praze a perníkáři přivezli nejen perník, ale i originální receptury a hlavně vzácné přísady, jako orientální hřebíček, koriandr, anýz, pepř, badyán, skořici a jiné,“ objasňuje katalog k výstavě, který jsem dostala při vstupu na výstavu. Poskytne vysvětlení ke všem uměleckým dílům, vysvětlí autorčin záměr a zároveň nás také poučí o historii perníkářství, trochu víc do hloubky. Přímo výstava má sice také pár doprovodných textů (autorkami jsou Jana Viktorínová a Alena Šalamonová) a popisků, ovšem řekla bych „přiměřeně“. Kdo má čas a chuť se začíst, může, ale o nic vlastně nepřijde ani ten, kdo vyrazí na výstavu s dětmi, které vás už za chvíli budou tahat za rukáv, případně vás rovnou dostrkají do další místnosti.
Dětské kroky ale spolehlivě zamíří i do poslední místnosti, která je pro ně speciálně určená. Najdeme ji po levé straně od vstupu a rázem se ocitneme v perníkové pohádkové zemi. Místnost je krásně vyzdobená a navíc má i retro nádech, mimo jiné i díky naprosto kouzelné historické kuchyňce, na níž si děti mohou hrát na paní kuchařky a pány kuchaře. Než vám něco dobrého připraví, klidně se také usaďte ke stolečku a možná nakoukněte i na recept, který se tu povaluje. Třeba vás k něčemu také inspiruje…
A pokud se sejde dětí víc a u kuchyňky je zrovna šrumec, na stole je přichystána další zábava pro děti i dospělé s uměleckou duší. Můžete si tu vybarvit vlastní perníkářskou srdíčkovou formu. Podle mě už chybí jen jediné – výstavu perníčky i provonět a rovnou při odchodu nějakou tu dobrotu nabízet. Protože nevím, jak vám, ale sbíhají se mi sliny, jen to píšu.
Poslední info před cestou
Nezbyde asi nic jiného, než před odchodem z areálu zaskočit do Bistra na zámku (které prošlo loni velkou proměnou) „alespoň“ na zmrzlinu nebo na oběd. Posezení je i venku, což je výhra jak během slunečného počasí, tak i za deště, kdy místní deštníky spolehlivě poslouží jako útočiště.
Pat a Mat řádí na zámku! Ctěnice nabízí (nejen) interaktivní výstavu pro malé i velké
Ctěnice, které dnes patří pod Vinoř, jsou dostupné především autem – malé parkoviště najdete hned u hlavní brány. Jezdí sem také autobus pražské MHD, konkrétně linka 159 z Letňan, která má u Ctěnického zámku konečnou stanici. V současnosti navíc probíhá i oprava Bohdanečské ulice, a tak je zastávka autobusu dočasně přemístěna ještě blíž k hlavní bráně, než tomu bylo doposud. Vaše cestování to nijak neomezí, jen tedy pozor, když z autobusu vystoupíte – bude se otáčet. Příjemnou cestu přejeme! 🙂
