Mlčeti zlato, ale smích vítězí… Energický Čenský a rázná Morávková pobavili Kačinu
Ne nadarmo se říká, že mluviti stříbro a mlčeti zlato. Navíc, kdo si chce udržet vztah, měl by se toho leckdy držet jako klíště. O tom něco ví především postavy z komedie Mlčeti zlato z pera Erica Assouse (u nás uváděno v překladu od Alexandera Jerieho), manželé Gaspard a Clémence. Toto představení z produkce agentury Harlekýn se v rámci Kultury pod hvězdami podívalo i na krásný středočeský zámek Kačina, a to letos 12. srpna.
Chrápání, prdění i Venušiny kuličky? Manželský život podle Cavewoman
Suchý, Suchá, ale ne suchar
Jak už jsme nakousli, v příběhu je stěžejní manželský pár Gaspard a Clémence, v podání hereckých hvězd Jana Čenského a Dany Morávkové. Jelikož jsou to profesní parťáci již řadu let a bok po boku je vídáme například i v Ordinaci v růžové zahradě 2 na Voyu či ve Víkendové Snídani na Nově, krásně k sobě ladí. Skutečně tak máte dojem, že nakukujete do života nějaké dvojici, která spolu už nějaký ten pátek žije. A řeklo by se – docela spokojeně. Zdá se, že ačkoliv už jsou manželé v důchodu, stereotyp se na nich nijak nepodepsal. Jenže pak souhlasí s tím, že pohlídají svého malého vnoučka Roberta – a zde nastává kámen úrazu. Nejde však o to, že by jejich idylku narušilo miminko, ale spíše jeho rodiče – Lucas se svou ženou Manon, co se stihnou před odchodem drsně rozhádat. Nechtěná pravda vylétne z pusy a rázem je oheň na střeše. Rodiče chtějí mladý pár podpořit, ale v zápalu u nich dojde naprosto k tomu stejnému – zapomenutí, že »mlčeti je zlato« a prozradí něco, co zůstalo skoro tři dekády utajeno. Dále už nebudeme prozrazovat, ale jelikož se jedná o francouzskou komedii, jistě už máte představu, jak se vše může zamotat.
Dana Morávková je coby Clémence veskrze praktická žena, kterou je dobré mít na své straně, nikoliv bojovat proti ní. S úsměvem na tváři vás zničí, a to klidně během servírování večeře. Oceňovala jsem především její pohotovost a způsob, jak je se vším hned hotová. A když už je donucena říct sprosté slovo, stojí to za to.
Jana Čenského máme všichni zafixovaného jako prince z pohádky a je snadné ho tak vnímat i v reálu, protože chodí elegantně oblékaný a má v sobě jistou dávku noblesy. Také na letní scéně v areálu Kačiny mu to slušelo, a to i v sáčku, které je zvenku tmavě modré, ale podšívku má natolik barevnou, že by se neztratilo ani v muzikálovém představení Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť. Pokud v tom někdo dokáže působit seriózně a zároveň sympaticky, je to právě Jan Čenský jako Gaspard. Postava je to energická, skoro bych řekla až malinko excentrická. Snílek, možná i trochu umělec. Má velké srdce, a proto nepochybujete ani o jeho lásce, ani o zraněném mužském egu. Všechno prožívá až do morku kostí a v jednom kuse je v pohybu. Jan Čenský se též skoro nezastaví. Moc se mi líbilo, kolik energie z něj šlo. Ač třeba v Ordinaci mi jeho David Suchý vždy přišel trochu jako „suchar“ (jak příhodné jméno, že?:)), tady to měl herec možnost rozjet na plno.
Kleopatra v létě rozezpívá Kačinu, vystřídají ji manželé Suší z Ordinace
Mladý pár
Ještě bych chtěla zmínit, že jak Čenský, tak Morávková, jen stěží opouští během představení jeviště. Velmi jsem je obdivovala za výdrž a energii, ba co víc, v počasí, které nám sice přálo, ale možná…až moc. V sobotu 12. srpna se během odpoledne udělalo skutečně úmorné horko. Opravdu jsem hercům nezáviděla, že musí být v kostýmech na jevišti. Ale zvládli to s naprostým přehledem – jako by nic. Snad jsme chvílemi na vedro zapomněli i my v hledišti.
Zámek Kačina - kaple
Oblíbená Ivana Korolová zde neměla moc prostoru zazářit, ale ačkoliv s jednáním její postavy možná ne všichni souhlasí, je její Manon natolik milá, že jí to odpustíme stejně rychle jako Lucas. Možná i rychleji :). Navíc měla na sobě květinové šaty, navíc to ultraromantické jméno Manon, byla to taková něžná víla. Ale jeden vtipný moment mohu přece jen vypíchnout, a to její sbírání dětských oblečků.
Kačina jede!
Tohle představení šlapalo jako namazaný stroj, vše ubíhalo naprosto přirozeně, pauza přišla v logický moment a ani jedna z polovin představení nebyla příliš dlouhá. Částečně je to jistě zásluha scénáře, geniálně dotaženého jednotlivými výkony, vše zřejmě doladil i režisér Antonín Procházka, který má na komediální kousky ten správný »čuch«. Tentokrát k tomu stačily i docela obyčejné kulisy, co nás ale dokonale přenesly do bytu hlavních hrdinů. Zkrátka ideálně zvolené představení na letní scénu, skoro by se chtělo říct možná až rozžhavenou scénu.
Jako třešinka na dortu pak působilo, když Jan Čenský do textu zakomponoval i zmínku právě o Kačině, kde jsme se nacházeli. Prohlídku empírového klenotu nedaleko Kutné Hory jsme tedy před divadlem nestihli, ale jak jsme během podvečera zjistili, ostatní návštěvníci na tom byli podobně. Každopádně máme všichni alespoň důvod se tam opět vrátit.
Kultura pod hvězdami tam snad příští rok také zavítá a stejně jako letos připraví perfektní program i zázemí. Organizaci bych nevytkla vůbec nic, výběr občerstvení byl bohatý a během pauzy jsme nakoukli i na výstavu obrazů v místní kapli. A jen co Mlčeti zlato zatáhlo pomyslnou oponu, stal se z kaple VIP salonek pro večerní představení. Odlehčenou komedii totiž vystřídala komorní verze slavné opery Rusalka s Danem Hůlkou coby vodníkem. Následující neděle patřila rovněž Danu Hůlkovi a jeho nejslavnější roli – muzikálovému Draculovi. Též na nedělní akci jsme měli své „špehy“ a víme, že legendárnímu zpěvákovi dělaly partnerky Kamila Nývltová coby Adriana a Sandra, ale také Linda Finková v roli Lorraine. Muzikál navštívil rekordní počet 1300 tisíc diváků. Gratulujeme a přejeme úspěchy i do budoucna!
