Mělník, Praha, Mladá Boleslav… Šárka z Ulice i divadelní Adina odhalila místa svého srdce
Krásná mladá herečka s pronikavým pohledem, známá například ze seriálů Drazí sousedé či Ulice, kde už delší dobu vystupuje v roli Šárky. Jistě už vás napadlo, že řeč je o Malvíně Pachlové. Když se zrovna nestará o malou dcerku Enolu (přišla na svět v prosinci 2021), můžeme Malvínu vídat i na prknech, která znamenají svět, v poslední době především v Městském divadle Mladá Boleslav. A našla si čas i na pár otázek Středočeského magazínu. Probírali jsme nejenom působení na této scéně a nové představení 1000 tváří Adiny, na které jsme moc zvědaví, ale ptali jsme se i na to, jak se cítí v největší roli svého života – roli mateřské. A jaký vztah má Malvína Pachlová ke Středočeskému kraji?
Jak lze skloubit vaše práce a malé dítě, to bude asi hodně náročné…?
Vlastně musím říct, že dobře – práce je nárazová a nemusím nikde sedět 8 hodin. Takže je pro mě velmi příjemné mít sem tam představení, natáčení nebo dabing. A zároveň si ten čas mohu regulovat, abych mohla být s malou.
Uvidíme ještě někdy v Ulici vaši Šárku?
Ano, už jsem se pomalu vrátila do krámku. 🙂 Tak se tam budu trochu objevovat.
Švýcarská klinika v Poděbradech: Kde se točily nejdojemnější scény z Ulice?
Co máte ráda na Mladé Boleslavi? A kam byste tady čtenáře pozvala, tedy kromě divadla…
Hodně času jsem prožila hlavně v divadle. Ráno zkouška a večer představení. V pauze mezitím jsem moc ráda chodila do parku Štěpánka. Tam mi to přijde naprosto kouzelné a moc ráda se tam vracím.
Jak nejraději relaxujete?
Co mám malou, tak asi i jen pouhá představa vypít si v klidu čaj nebo kafe, bez toho abych pořád vstávala, je úplně nepředstavitelná nádhera. Případně si jít přes den lehnout nebo spát až do rána… ale to ze mě mluví spánkový deficit.
Jinak moc ráda něco vyrábím. Hodně jsem šila 🙂 a taky jsme v Praze otevřeli dílnu s esenciálními oleji. Práce tam je pro mne obrovský relax.
V současnosti vás máme možnost vídat v Městském divadle v Mladé Boleslavi v představení 1000 tváří Adiny, kde ztvárňujete jednu z podob známé prvorepublikové herečky Adiny Mandlové. Jelikož titulní postavu si mezi sebe „rozdělilo“ hned několik hereček, mohla byste nám osvětlit, jaká je ta „vaše“ Adina a v čem se třeba liší od ostatních? Co je naopak spojuje?
Moje Adina je ta hvězdná Adina. Ta, které jde hlavně o slávu a je jí jedno, za jakých okolností. Řeší hlavně, co z toho bude mít. Nemá morální zábrany a chce si užívat.
Řekla bych, že zajímavé je, že je všechny spojuje vždycky nějaká životní situace, s níž se musela Adina vypořádat, jako by se v určitých momentech musely tyto její části spojit. Samozřejmě také každá část Adiny má v sobě něco z těch dalších. Tím se to celé propojuje, ale jsou to jen takové jemné prvky.
Mladoboleslavská Krás(k)a na scéně pomalu zatahuje oponu. V hlavní roli exceluje Daniel Bambas
Spolupracovaly jste při zkouškách s kolegyněmi (Svatavou Hanzl Milkovou, Terezou Blažkovou a Ivanou Nováčkovou), nebo režisérka Adéla Stodolová pracovala spíše s každou zvlášť? Bylo zkoušení této inscenace pro vás v něčem jiné a inspirativní?
Pracovaly jsme pořád spolu, také v představení jsme skoro pořád společně na scéně. Byl to určitě zážitek, je to hodně obrazové a skečovité. Velkou roli nám tam hraje scéna a též načasování, kdy se co a jak mění, je tu poměrně důležité. Tak se to muselo všechno seřídit jako hodinky. Práce s Adélou Stodolovou mě moc baví.
Na této umělecké scéně jste donedávna ztvárňovala též garderobku Marii v představení Krás(k)a na scéně. Jak jste prožívala derniéru tohoto představení, kde jste se o roli taktéž tak trochu podělily s vaší alternací?
Moc hezky, měla jsem s sebou maličkou, které v té době bylo pár měsíců. Moc jsem si to užila a byla jsem ráda, že jsem si zas mohla zahrát a rozloučit se s mou první rolí v Městském divadle Mladá Boleslav. Zároveň bylo fajn, že jsem mohla být i s malinkou a s Milanem (partner Milan Ligač – pozn.red.).
Pamatuji si vás též z nováckého seriálu Drazí sousedé, jehož natáčení bylo záhy zastaveno kvůli nízké sledovanosti. Skoro zapomenuté dílo, které oživily až reprízy, mělo ale velmi zajímavé obsazení a námět, který by možná jinde ve světě fungoval. Jak na tento seriál vzpomínáte vy? Byl pro vás něčím výjimečný a bylo vám líto, že skončil předčasně, nebo jsou jiné projekty, na nichž vám záleží více?
Určitě mi bylo líto, že skončil, sešla se tam úžasná parta lidí. Měli jsme i čtené zkoušky, což není u seriálu úplně obvyklé. Scénáře mi připadaly velmi vtipné. Já to měla fakt jak dětskej tábor a byl to moc hezký čas. Bohužel to rychle skončilo. Námět ve světě fungoval velmi dobře, proto se taky koupila práva. Bohužel to u nás nějak nedopadlo, ale to se stává. 🙂
Vaším rodným městem je podle dostupných informací středočeské město Mělník. Jaký k němu máte vztah a na jaké místo byste v něm naše čtenáře pozvala? Případně jinam ve Středočeském kraji?
Ano, vzniklo to ale jen tím, že maminka měla v Mělníku porodníka Dr. Šulce, tak tam za ním jela. Dnes je to blízký rodinný kamarád a mně se poštěstilo rodit Enolku s ním a zase v Mělníku, díky čemuž se nám ten kruh krásně uzavřel a všechno se protkalo ve městě Mělník. Porodnice je tam úžasná a já jsem byla nadšená, že jsme to všechno společně zvládli. Takže pro mne je Mělník velmi srdeční záležitost, ač mne k tomuto městu nepoutá žádná rodinná vazba. Jsem jinak Pražačka. Moc ráda se tam vracím.
