Show, kde nikdo nechce vyhrát? 6. ročník i manželský souboj: Rozhovor se zakladateli Roztančeného divadla
Mladá Boleslav si už chystá sváteční oblečení, rozcvičuje se… a hlavně se těší na další ročník Roztančeného divadla. Na jevišti, dočasně proměněném na taneční parket, se tentokrát představí Diana Šoltýsová & Martin Šimek, Jan Kříž & Tereza Řípová, Marie Křížová & Adam Koutek, Nikol Kouklová & Daniel Kecskeméti, Šimon Bilina & Veronika Jirků a Vuk Čelebić & Michaela Nováková.
Skutečně silná sestava, ale jak se stane, že se »soupeři« stanou z manželského páru? Jaká byla původní představa tohoto ročníku a existují zde vůbec favorité a posléze vítězové a poražení, nebo je to všechno trochu jinak? Na to jsme se ptali zakladatelů – Martina Šimka a Terezy Řípové.
Letos vás čeká již VI. ročník projektu Roztančené divadlo. Jaké jsou vaše pocity? Je to už pro vás něco, co máte zažité, nebo přece jen nervozita ještě sem tam trochu pracuje? Je třeba tento ročník v něčem specifický a výjimečný?
Vzhledem k tomu, že celý projekt Roztančeného divadla (ať ho pořádáme v jakémkoliv městě) je pro nás v jistém smyslu naším dítětem, a tudíž je určitá míra nervozity vždy přítomná. Na každý ročník se moc těšíme, jelikož je to vždy zcela jedinečná a neopakovatelná atmosféra díky stále se obměňujícímu kolektivu herců, tanečníků, porotců i moderátorů.
Nikdo nechce vyhrát
Snažíte se vždy před začátkem soutěže na všechny účastníky nahlížet stejně, bez očekávání či předsudků, nebo by se dalo říct, že přece jen míváte i nějaké favority, respektive spíše tajné tipy ohledně toho, komu by se mohlo obzvlášť dařit? A případně vychází vaše předpovědi?
V jistém smyslu máme na začátku každého Roztančeného divadla účastníky, u nichž víme, že mají silný pohybový základ, ale pravdou zůstává, že právě princip Roztančeného divadla pracuje s prolínáním herecké akce i estetiky pohybu. Tomu všemu nahrává autentický zážitek vyplývající z pouhého „jediného pokusu“ (jelikož finálový galavečer je vždy zároveň premiérou i derniérou) ve spojení s živou hudbou naší kapely. Tudíž nás někdy některé taneční výkony herců spíše mile překvapí.
Klasickým syndromem je, že „nikdo nechce vyhrát” a „nikomu nic nejde” (smích). Favority každopádně nikdy nemáme, skupinu vnímáme jako celek, protože byť se to celé tváří jako soutěž, je to v konci stejně divadelní show, kde musejí všechny složky táhnout za jeden provaz a spoluvytvářet program večera.
V letošním ročníku se proti sobě „utkají“ i manželé – Jan a Marie Křížovi, oba muzikáloví matadoři. Oslovovali jste je oba najednou? Je vyloženě záměrem postavit proti sobě životní partnery, nebo k tomu došlo spíše náhodou?
Ano, oba manžele Křížovy jsme oslovovali společně, jelikož koncept letošního ročníku byl zamýšlen jako takový souboj dvojic za tři divadla (Divadlo Kalich, Městská divadla pražská a MDMB). Nakonec jsme však museli skupinu (z důvodu pracovních závazků některých účinkujících) personálně proměnit a manželský pár Maruška a Honza tam proti sobě zůstali. Ale vzhledem k tomu, že je už nějaký ten pátek známe, tak jsme přesvědčeni, že pokud si byli schopni zajistit hlídání dětí, aby mohli oba dva soutěžit, zvládnou vše (úsměv).
Kdo je Martin Šimek?
Absolvent doktorského studia na UK v Praze, bývalý reprezentant a člen Národního týmu ČR v latinskoamerických tancích v kategorii Mládež. Dnes se mimo jiné věnuje divadelní choreografii, přednáší na fakultě, vyučuje vlastní kurzy a je sportovním lektorem. Rozumí i kynologii a moderuje různé akce. V letech 2007-2012 účinkoval v Městském divadle Mladá Boleslav a též v pražském divadle Semafor.
Nedalo nám se, abychom se nezeptali na novinku z repertoáru mladoboleslavského divadla, na níž se též podílí.
Jste podepsán pod pohybovou spoluprací na řadě divadelních představení, v Městském divadle Mladá Boleslav se jedná hru s názvem Šest tanečních hodin v šesti týdnech. Byla pro vás tato inscenace v něčem výzvou, tedy náročnější, než třeba jiné? A pokud ano, v čem to spočívalo?
Mladoboleslavská inscenace pro mě byla vlastně takovou choreografickou premiérou v mladoboleslavském divadle, ale jsem rád, že jsem si prošel pomyslným choreografickým kolečkem v jiných městech, divadlech, projektech, abych obohacen zkušenostmi po letech zavítal do svého rodného města a v pro mě familiérním prostředí pohybově spolupracoval s lidmi, které jsem poznal, když mi bylo patnáct. Byla to moc příjemná spolupráce a doufám (i pevně věřím), že mě ještě v Městském divadle Mladá Boleslav nějaká ta další spolupráce čeká.
Kdo je Tereza Řípová?
Také Tereza je bývalou reprezentantkou ČR ve společenském tanci, přičemž aktivní taneční kariéru »pověsila na hřebík« po působení v Polsku. Má vystudované dvě vysoké školy a dnes vyučuje děti ve vlastním tanečním klubu TK Dance Mnichovo Hradiště z.s.
I když někdy během své kariéry z parketu trochu zběhla, tanec je pro ni prý stále velmi důležitý…
Ve vašem životopisu mě zaujalo, že kromě pracovních příležitostí spojených s tancem či jejích výukou tam lze najít i vaše působení na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Jak se stane, že jste z parketu „odtancovala“ až tak daleko? Našla jste i tam nějakou paralelu s tancem?
Obecně máme s Martinem stejné, že se snažíme v našich životech využívat všechno, co nás taneční svět naučil, a to i v jiných oblastech (s tancem zdánlivě nesouvisejícími). Zní to sice jako klišé, ale tanec je skutečně náš život. Postupem času, a zejména po zkušenostech s taneční výukou, zjistíte, že tanec je prostě ve všem.
Finále se blíží
Která divadelní osobnost získá v letošním roce putovní skleněnou trofej? To se dozvíme 26. listopadu od 19 hodin v Městském divadle Mladá Boleslav. Posledních pár vstupenek na slavné finále pořídíte na stránkách divadla.
