Kde se v létě natáčela Zlatá labuť? Tento zámek přeje lásce už po staletí
Oblíbený seriál Zlatá labuť odstartoval již svou druhou sezonu a slibuje divákům a divačkám pořádné změny. Doba přece jen pokročila, a tak romantické linky musí ustoupit především válce a vším, co s ní souvisí. V nových dílech, které televize Nova vysílá každý čtvrtek večer a na Voyu jsou dostupné ještě o týden dříve, budeme ale vídat také víc záběrů z exteriérů. Ostatně již v úvodním díle nové řady prodavačky z „Labutě“ Bára (Marta Dancingerová), Alena (Simona Lewandowska) a Eva (Beáta Kaňoková) vyráží na vyjížďku na kole.
Love story, špetka nacismu a queen Irena: Zlatá labuť PODCAST
Štáb se v rámci natáčení druhé řady podíval ale také na jedno známé místo Středočeského kraje, a to konkrétně na zámku v Brandýse nad Labem. Vzniklo tam zřejmě hned několik scén, což vyplývá z fotek, které lze najít na instagramu filmové společnosti Dramedy Productions. Nejprve tu vidíme nádvoří zámku, kde prochází vystrašená Eva, přičemž doprovod jí dělají uniformovaní vojáci gestapa. Později se ocitneme také uvnitř zámku – na jednom snímku zde sedí Petr Kučera (Adam Vacula) a mluví s Gruberem (Jaroslav Plesl). Nakolik je jejich rozhovor přátelský, si budeme muset počkat, ale jak to bude s Evou, už asi trochu tušíme. Nejenže touží být herečkou, k čemuž by jí Němci mohli dopomoci, ale navíc zatkli i jejího milého Martina (Kryštof Bartoš) – možná tedy doufá, že pro něj vyprosí milost, pokud Grubera potěší. Ostatně německý plukovník se motá i kolem Ireny (Kristýna Ryška), ač je ženat s rovněž nádhernou Lindou, tedy herečkou Sarah Haváčovou.
Gruber se tam roztahuje neprávem
Jistě jste si již zvykli, že filmaři nás často docela vodí za nos, nejinak je tomu i v případě brandýského zámku. V seriálu ho vídáme jako místo odpočinku německého pohlavára, ale ve skutečnosti se historie tohoto místa upírala jiným směrem a už od roku 1920 patřil státu. Stal se sídlem ředitelství Správy státních lesů a statků ČSR (Lesní taxační úřad, Lesprojekt, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů) a v místnosti s klasicistní výzdobou se nacházely docela obyčejné kanceláře. Prostory nebyly nijak zvlášť udržovány a teprve od 90. let, kdy zámek přešel do vlastnictví města Brandýs nad Labem, se začaly jeho půvaby obnovovat.
Dnes je zámek romantickým místem nejen pro příjemné výlety, ale též pro svatební obřady. Jak se můžete dozvědět i na prohlídce, toto místo zřejmě zamilovaným skutečně přálo odjakživa. Údajně zde totiž došlo k prvnímu setkání Marie Terezie s jejím budoucím mužem. Stejně tak novomanželé Karel I. a Zita, tedy poslední rakouský císař s chotí, zde strávili nejšťastnější období svého manželství. Pokud vás zajímá, jak moc byli oblíbení u obyčejných lidí a co tedy od brandýských měšťanů dostali jako svatební dar, vydejte se do Brandýsa na prohlídku zámku.
Vstupenky jsou k dostání na pokladně, což byla kdysi kancelář hofmistra, průvodci si vás vyzvednou na nádvoří a posléze toho projdete poměrně dost, a to jak severní křídlo, tak i západní či východní. Už ze začátku poznáte, že výraznou stopu zde zanechali Habsburkové, jejichž majestátní znak visí u schodiště, v místě, kde možná kdysi stála komnata samotného císaře. Nejprve nahlédneme do habsburského sálu a později i do tzv. Rudolfovy síně. Mimo jiné se dozvíme, že za Rudolfa II. byl Brandýs dokonce i královským komorním městem. Když tedy v pohádce Císařův pekař a pekařův císař volal „Hopsa hejsa do Brandejsa“, bylo na tom přece jen něco pravdy. Z doby Rudolfa se také dochovala některá sgrafita, další sgrafitová psaníčka jsou pak renesanční.
Po císaři alchymistů dostala název ostatně i úniková hra, kterou si v prostorách zámku můžete též zahrát. Brandýs zde navíc pořádá i řadu zajímavých akcí.
Zapůjčený klenot
Pokud vás zajímají korunovační klenoty, ale chcete se vyhnout davům, neotálejte s návštěvou Brandýsa příliš. Na pár měsíců totiž současná hlava habsburské dynastie zámku propůjčila nádhernou kopii svatováclavské koruny. Jednoznačně nejcennějším kouskem na zámku je pak originální reliéf Klanění tří králů od Giovanni Battisty Quadriho. Bustu Rudolfa II., kterou zabavili Švédové, sice nahradila kopie, ale i tak je zajímavá.
Psi se socializují ve věznici. Jedna z fenek navštívila tábor
V západním křídle, které je věnováno v hojné míře různým uniformám i zbraním, stojí za zmínku též někdejší arkádová chodba, která byla zazděna a zasklena, aby majitelům zámku nebyla zima. V rámci prohlídky se také dozvíme, jakou vychytávku používala šlechta místo topení, které ještě neznala. Také se ocitneme v chodbě, která se svažuje, což je také docela unikátní.
Nahlédneme i do místnosti, která sloužila jako koupelna a kde se dochovaly pozůstatky rokokové výmalby. Navštívíme pracovnu Karla I. a dozvíme se i zvláštní událost, která se váže k portrétům Karla a jeho ženy Zity.
Závěrečná část prohlídky se pak zabývá ještě Ludvíkem Salvátorem Toskánským, který zámek vlastnil před právě zmíněným manželským párem. Poznáme ho jako spisovatele a cestovatele, poznáme krásy jeho knihovny a navštívíme i jeho pracovnu neboli laboratorium ve východním křídle. Dozvíme se o něm ale i leccos pikantního, například jaká tragédie se stala jeho snoubence a proč už pak zřejmě žádné další vztahy nenavazoval. Nebo možná spíše – proč s ním nikdo dlouho nevydržel… 🙂
Související obrázky:
